AKITA - INU
 
Země původu - Japonsko
Výška - psi - 67 cm
              feny - 61 cm
Hmotnost cca 28–50 kg
Barva - červená
           - sezamová
       - žíhaná
   - bílá
Klasifikace - Skupina 5 - Špicové a plemena primitivní
                         Sekce 5 - Asijští špicové a příbuzná plemena

Historie
Akita-inu patří k nejstarším plemenům psů na světě. Doklady o chovu lze vysledovat až do 15.století, kosterní nálezy však svědčí o mnohem starším původu. Psi podobného vzhledu určitě v Japonsku existovali již zhruba před 5000 lety.

Název AKITA je odvozen od japonské prefektury Akita, nacházející se v severní části ostrova Honšú. Odtud plemeno pravděpodobně pochází. Slovo INU nebo KEN, které se k názvům japonských plemen často přidává, neznamená nic jiného než pes.

V dobách epochy Tokugawa a Taisho (1603 -1925) byl akita především společníkem samurajů. V roce 1931 prohlásil císař Hirohito toto plemeno za národní majetek.Tím byl také zakázán další export akit. Nařízení se přestalo dodržovat teprve v roce 1945 - v době okupace se vyvezlo mnoho představitelů tohoto plemene do Ameriky. Ještě dnes platí akita v Japonsku za symbol ztělesněné věrnosti. Na nádražní stanici Shibuya v Tokiu stojí od roku 1948 bronzová socha akity Hachiko, která je připomínkou lásky a věrnosti tohoto psa ke svému pánovi. Hachiko byl akita profesora, jenž přednášel na univerzitě v Tokiu. Každé ráno doprovodil Hachiko profesora na nádraží a odpoledne jej zde opět přivítal. Profesor Ueno zemřel v roce 1925 na srdeční infarkt. Hachiko však po dobu dalších deseti let přicházel každé ráno a odpoledne na nádraží a čekal tam na svého pána. Dne 7.3.1935 byl Hachiko nalezen mrtvý na místě, na kterém tak dlouho trpělivě čekal.

Standard
Akita je popisována jako veliký, pevně stavěný pes s dobrými proporcemi. Markantními vzhledovými znaky jsou vzpřímené, relativně malé a mírně dopředu překlopené uši, stočený ocas a klidná povaha.

Srst je rovná, s hustou a měkkou podsadou. Za typickou barvu se v Japonsku považuje červená, žíhaná a bílá. Všechny barvy musí vykazovat tzv. urajiro - zesvětlenou srst na vymezených partiích těla (nemá nic společného s bílými znaky).

Dle standardu je akita inteligentní pes, který vyniká svou ušlechtilostí a hrdostí. Kdo jednou akitu vlastnil potvrdí, že jeho povaha má mnohem širší záběr.

Charakter
Akita je absolutně věrný své rodině, je k ní připoután a poslouchá ji. Je to klidný, vyrovnaný a odvážný pes, který je opatřen dokonalým instinktem k ochraně. Dvě věci však akita rád nemá: majitele, který jej chce k něčemu nutit a ostatní velké psy, kteří se mu ihned nepodřídí. Kdo nedokáže akceptovat "tvrdou hlavu" akity a kdo není ochoten přistupovat k výchově tohoto psa s velkou láskou a trpělivostí, ten by si akitu pořizovat neměl.

I přes nepříliš snadnou výchovu se akita vyznačuje širokými možnostmi využití. Sloužil jako lovecký a strážní pes, jako pes záchranářský, slepecký a pracovní. Na ostrově Hokaido se akity ještě dnes používají pro lov a tahání břemen. Akita se používal jak pro lov malých divokých zvířat, tak pro lov medvědů a černé zvěře. Osvědčil se také jako pes saňový, ačkoli jej jeho klidná a dominantní povaha od plemen saňových psů odlišuje. V dnešní době se akita uplatňuje zejména jako rodinný společník, doprovodný a strážní pes.  

Podmínky
Hned na počátku je třeba vyvrátit veškeré "báchorky". Akita je zcela normální pes. Nevyžaduje ani zmrzlé maso ani krvavé vnitřnosti atd. Také na fabulované rozměry 75-80 cm a váhu 70-80 kg raději ihned zapomeňme. Jedině senzacechtivost mnohých lidí mohla dokázat, že se takové nesmysly tradovaly po dlouhá desetiletí. Každopádně jsme se nesetkali s nikým, kdo by akitu takových rozměrů viděl.

Podmínky držení akity by měly splňovat následující body:
Akita vyžaduje spolehlivého, důsledného a trpělivého pána.
Jeho místo k ležení musí být suché, chráněné před průvanem a přímým slunečním zářením.
Akita by měl být členem rodiny a neměl by být pokud to okolnosti umožňují držen v kotci.
Akita potřebuje relativně malé množství potravy. Strava by však měla být vyvážená a neměla by obsahovat sóju (rostlinou bílkovinu, neboť u představitelů tohoto plemene, kteří jsou krmeni potravou s obsahem sóji, lze pozorovat stále častěji alergické reakce (kožní vyrážky).
Jeho místo k ležení musí být suché, chráněné před průvanem a přímým slunečním zářením.
Splníte-li výše uvedené body (zejména pak bod první), lze sotva očekávat nějaký nezdar. Od ostatních plemen psů se akita liší zejména svou neuvěřitelnou tvrdohlavostí. Velmi výrazné je rovněž jeho sebevědomí. Zejména pokud se týče psů (samců), dostali někteří (nedůslední) majitelé opravdu za vyučenou.

Učiňte sobě i své akitě obrovskou laskavost a vychovávejte ji od prvního dne. Z roztomilého štěňátka, které jste si od chovatele přivezli ve věku 8-10 týdnů, vyroste ve velmi krátké době velký a velice sebevědomí pes. Pokud se Vám nepodaří vychovat svou akitu do doby její dospělosti tak, aby Vás uznávala jako vůdce smečky, můžete očekávat nepříjemné střety. Především byste vždy měli mít na paměti fakt, že je mnohem snadnější poskytovat žádoucí výchovu a vedení štěněti nebo mladému psu, než začít náhle zkoušet vychovávat psa ve věku 9-12 měsíců, který navíc měří 65-71 cm.

Koupi akity je nutno řádně promyslet - právě proto, že zacházení s ním není zcela jednoduché. Například je třeba vědět, že většina psů (samců) reaguje agresivně vůči ostatním velkým psům samcům, nebo že mnozí představitelé tohoto plemene vášnivě rádi loví.

Výchova
Pokud s týče vztahu člověka k akitě, lze říct, že existují vlastně pouze lidé, kteří jsou plemenem absolutně nadšeni a koupí si vždy jen akitu, a lidé, kteří prohlásí jednou jedinkrát a nikdy více. Abyste nepatřili k té druhé skupině, měli byste se před tím, než vůbec začnete pomýšlet na koupi akity, důkladně seznámit s charakterem plemene a předejít tak neuváženému pořízení psa, které má téměř vždy nepříjemné následky - zejména pak pro akitu. Myslím si, že je pro psa velmi zlé, když má být odložen, jak to činíme s ojetým kolem. Budeme-li se předem dostatečně informovat. Ušetříme takové nepříjemné situace sobě i psovi. Výchova akity má být důsledná a vedle důslednosti vyžaduje stejnou míru láskyplného a trpělivého přístupu z Vaší strany. Nepokoušejte se svou akitu k něčemu nutit. Zjistíte totiž, že tak pouze posilujete a podporujete její svéhlavost. S láskou, trpělivostí, s přátelským přístupem a s rozumnou mírou přísnosti (je-li jí vůbec zapotřebí) dosáhnete zcela určitě toho, aby Váš pes prováděl požadované příkazy. Akita učiní z lásky ke svému pánovi vše, i když ne vždy napoprvé.

Ačkoli jsou možnosti využití široké, není akita rozhodně psem vhodným k výcviku obrany. Akita nikdy nedosáhne 100 bodů, nebož má vůči člověku velice vysoký práh vydráždění a jen stěží jej přimějete k obranné službě. Německý Akita Club své členy od obranářského výcviku vysloveně odrazuje. Někteří členové však dosáhli hezkých úspěchů ve všeobecném výcviku doprovodných psů, což potvrzuje, že akita je ochotná a schopná podávat výkony. Člověk prostě musí u akity akceptovat fakt, že mnohdy nemá chuž nebo že nechápe, proč má určitý cvik provést několikrát. Jak lze vidět, potřebuje majitel akity dobré nervy. Pokud je máte a pokud budete ke své akitě přistupovat s trpělivostí a klidem, naleznete svého životního přítele. Rozumně vychovaná a držená akita je svému pánovi věrná, chová se vůči němu spolehlivě a poslouchá jej.

Jako člen domácnosti je akita velmi příjemný. Je klidný, málo štěká a rád většinu dne polehává ve Vaší blízkosti. Akita dvakrát do roka líná, což je poměrně náročné, nebož při tom ztrácí veškerou svou podsadu. Pro majitele to znamená mít jednak neustále po ruce vysavač, a navíc svého psa denně kartáčovat. Zde musím podotknout. že mnozí majitelé akit se domnívají, že uvedená věta o línání je pouze mírným vyjádřením daného stavu. Připravte se tedy na velké množství srsti.

Akita velice dobře vychází s dětmi. Jako pro všechny ostatní psí plemena zde však platí, že se psi a děti nemají nechávat spolu bez dozoru. Bývám vždy téměř bez sebe z dotazů lidí, kteří v akitě hledají hlídače dětí nebo náhradu za plyšové zvířátko.

Považuji za velice nezodpovědné, nechat jít na procházku samotné dítě se psem vyšším než 50 cm - až již se jedná o jakoukoli rasu. Kombinace samotného dítěte a dospělého samce akity na ulici není jen nezodpovědná, nýbrž přímo nebezpečná. V ostatním je u akity vyvinut silný pud k ochraně své rodiny, který není třeba nějak zvlášž probouzet.

A nyní několik poznatků k vývoji. Akita dosáhne ve svých prvních 7 až 8 měsících života téměř své konečné výšky. V následném dospívání přibudou (vycházejíc ze zkušenosti) maximálně 1 až 2 cm. Skutečně brzy tedy máte psa, který je sice postavou veliký, avšak pokud se vývoje a zpevnění kloubů týče, je spíše ještě "malým dítětem". Měli byste dbát na to, aby se pes nepřepínal. Je nutno vyvarovat se dlouhých procházek, horolezeckých túr, časté chůze po schodech atd. Pes nezná své meze. Poběžíte-li, poběží s Vámi. štěňata a mladí psi nemají ani běhat vedle kola. Chyby, které se vyskytnou při výživě a držení mladého psa, se mohou negativně odrazit na jeho zdraví. Rozumná míra pohybu, náklonnosti a výchovy a vyvážená strava, vhodná pro daný typ psa, Vám ušetří budoucí nepříjemnosti, jakož i náklady na veterinárního lékaře.

wikipedia.cz