YORKSHIRE TERRIER
Země původu - Velká Británie
Výška - 20 - 24cm
Hmotnost - do 3,1 kg
Barva - černý se znaky
černý
plavý
Klasifikace - Skupina 3 - Terieři
Sekce 4 - Toy teréři
Yorkšírský teriér původně patřil ke psům chovaným anglickou chudinou. V 11. století platil pro poddané v Anglii zákaz lovu a dokonce i zákaz chovu velkých loveckých psů. Z toho důvodu vyšlechtili horníci z oblasti West Riding v hrabství Yorkshire malého robustního psíka, který uměl chytat krysy a potkany a příležitostně lovil i králíka. Na vzniku yorkšírského teriéra se patrně podíleli nízkonozí skotští teriéři. O jeho dlouhou hedvábnou srst se pravděpodobně zasloužil maltézáček. Původní poslání yorkšírského teriéra nebylo právě lehké. Doprovázel horníky do šachet a v přádelnách působil jako krysař. Angličtí dělníci pořádali pro své psy dokonce i zápasy s krysami. Přerod u yorkšírského teriéra z pracovního v luxusního psa se udál koncem 19. století. Tehdy se stal mazlíčkem dam z vyšší společnosti. Ve všeobecné povědomí vešel na počátku šedesátých let 20. století a dodnes se těší stále rostoucí oblibě. Do svazu Kennel Club bylo toto plemeno poprvé zapsáno v roce 1886. Anglický název Jorkšírského teriéra je Yorkshire terrier
Yorkšír je živý , hravý , inteligentní teriér, s dlouhou ( krátkou ) srstí, která je od špičky nosu až ke konci ocasu rozdělena pěšinkou. Na hlavě je dlouhá, bohatá, sytě zlatá, tmavší na stranách hlavy, kolem uší a na čenichové partii, kde je zvlášť dlouhá. Tříslová barva na hlavě nezasahuje až na krk, ani zde neobsahuje žádné tmavé nebo černé chlupy. Tělo je kompaktní, dobře propracované, vyjadřuje sebevědomí a temperament. Ideální hmotnost je mezi 1800-2800g, nicméně chovný pes by neměl vážit méně než 2000g. Standardem povolená váha je až do 3200g. Ideální váze nejlépe odpovídá výška 20-24 cm. Stavba těla je pevná a krátká. Velmi důležitá je hřbetní linie, která musí zůstat rovná i za chůze. Přední i zadní končetiny jsou rovné a pevné, zadní kolenní kloub musí mít správné zaúhlení, které ovlivňuje pohyb psa, hrudní končetiny jsou pevné, dobře kryté sytě zlatavou srstí, která je tmavší u kořenů než na koncích; toto zbarvení nezasahuje nad lokty. Pánevní končetiny jsou při pohledu zezadu zcela rovné, hlezna nevybočená ani nevbočená. Tlapky jsou uzavřené, přední o něco větší než zadní. Psi se správným pigmentem mají černé drápky. Ocas je kupírovaný (není podmínkou) a nesený vzpřímeně,je úplně osrstěný, barva srsti je modrá a sytější než na zbytku těla, a to zvláště na samém konci. nesený je lehce nad úrovní hřbetu. Hlava je poměrně malá a plochá, čelo nesmí být příliš výrazné ,nos je černý. Oči jsou středně velké, tmavé a lesklé, s živým,inteligentním výrazem. Oční víčka musí být tmavě pigmentovaná. Poměrně malé uši jsou vztyčené, ve tvaru obráceného V a velikostí odpovídají celkové velikosti psa. Skus by měl být nůžkový, ale někdy je tolerován i zkus klešťový. Jedním z nejdůležitějších znaků tohoto plemene je srst, která je u mladších psů střední délky, ale u starších jedinců je vyžadována srst dlouhá až na zem. Měla by být lesklá rovná a hedvábná, v žádném případě nesmí být vlnitá. Barva srsti je ocelové modrá, srst na hlavě a na hrudi má světle zlaté pálení, které je i na končetinách.
Charakteristika a péče
Živý, inteligentní výraz očí tohoto malého psíka vypovídá mnoho o jeho povaze. I přes svůj malý vzrůst a nevinný vzhled je to velice ostrý, živý, odvážný a vždy ostražitý pes, který velice rád štěká. K neznámým lidem se chová poněkud nedůvěřivě a odtažitě, ale svého pána miluje nadevše a je nervózní když je bez něho. Je to oddaný psík, který ochotně a rád doprovází svého majitele všude, kam se hne. Spokojí se i s nošením v košíčku nebo speciální tašce, jen když může být na blízku tomu svému člověku. Yorkšírský teriér rozhodně nepatří mezi zrovna nejposlušnější. Tento malý psík je velice tvrdohlavý, proto musí být jeho výchova pečlivá a důsledná. Přestože patří mezi nejmenší psí plemena světa, miluje pohyb a dovádění, a proto je i vhodným účastníkem závodů agility a jiných psích sportů. Pravidelný pohyb je pro toto plemeno velmi důležitý, už jen proto,že mají sklon k tloustnutí. Yorkšírský teriér je poměrně robustním a odolným plemenem, které není nijak přecitlivělé, nebo přehnaně náchylné k onemocněním. Údržba srsti je velice náročná. Krásná lesklá srst sahající až k zemi, jakou vídáme u výstavních psů je výsledkem dlouhých hodin péče a vyžaduje mnoho trpělivosti jak od psa, tak od jeho majitele. Základem péče o srst je pravidelné pročesávání a kartáčování. K dosažení co největší délky je třeba srst psa balíčkovat. Sportujícímu psovi je vhodné srst stříhat.
Štěňata, kterých ve vrhů nebývá mnoho ( v průměru asi 3) se vždy rodí černá. Zlatavé pálení se začíná objevovat až později a také mohou mít na hrudi bílý pásek srsti. Komu nevadí poměrně náročná úprava srsti, pro toho je yorkšírský teriér opravdu zábavným, přítulným a hravým společníkem.Ale stává se také že mohou zůstat celí černí až do 6let a od 6let se jim začnou objevovat šediny.Musejí se vyčesávat. Pro toho, kdo nerad chodí na dlouhé procházky, je jorkšír přesně to pravé.
Plemenný standard pro Jorkšírského teriéra
Hlava a lebka: Poměrně malá a plochá, neni příliš protáhla ani kulatá. Oči: Středne velké, tmavé,zářivé. Uši: Malé, ve tvaru písmena "V" Krk: Přiměřená délka. Tlapky: Kulaté s černými drápy.
wikipedia.cz
